Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nehody

 

Zatím jsem jich moc neměl a většinou to byly jen smyky, které naštěstí skončily jen v trávě. Nebo to byly drobné strkanice. Slalomový minikárový sport je vcelku bezpečný, takže nehody končí jen veselými záběry, pokud je právě někdo poblíž s foťákem. Trochu jiné je to při sjezdech, tam se jezdí hodně na srdíčko a pokud chceš vyhrát, tak taky na hraně. Pak to samozřejmě občas nevyjde.

 

1. nehoda byla při paralelním slalomu v Kamenném Újezdě také v roce 2007. To mi Vojta za cílem udělal myšku a já to už nestihl dobrzdit. Bylo z toho poškozené kolo u Vojty i u mě a zohýbaná křidélka a závěs. 

2. nehoda se mi stala v roce 2007 Pozlovicích. Byl jsem příliš rychlý v depu a když přede mnou zabrzdila Štěpánka, nestihl jsem zabrzdit a rozbil o ni kapotáž.

3. nehoda se mi stala na Slovensku ve Sklabinském podzámku. Byl jsem příliš rychlý v nájezdu do zatáčky a přepískl brždění okolo červené bójky.

4. nehoda se mi povedla zopakovat hned dvakrát v Rožnově pod Radhoštěm, když jsem opět přepískl brždění.

Budu si na to brždění muset dát fakt bacha. Ve slalomu je to v poho, ale při sjezdu by to dopadlo mnohem hůř.

5. nehoda stála opravdu za to. Bylo to ve sjezdu na Mistrovství Evropy v Uersfeldu. Byly zde za sebou dvě mírné levotočivé zatáčky (druhá se již jmenuje po Milanu Holubcovi "Milan Kurve"), první jsem chtěl jet na plno a začít brzdit až před druhou, neboť hned za ní byla ostrá pravá. Před zatáčkou ale byl nerovný asfalt, moje krátká slalomka se vplné rychlosti rozskákala, pak jsem dostal smyk, roztočil se a narazil do balíků slámy podél trati. Kára byla sice pojízdná, jel jsem dál, ale kapotáž to nevydržela.  

6. nehoda se mi povedla opět po roce ve Sklabini. Je tam velmi kluzký asfalt i za sucha, a když na něj zaprší, je to úplné kluziště. Dokonale jsem si to ozkoušel v tréninkových jízdách. Nejprve jsem v první jízdě dostal smyk v prvním slalomu a pozpátku profrčel a vybouchal několik branek. V druhé jízdě jsem dostal smyk již před slalomem a skončil až v příkopě, odkud mě vytahoval pana Tejkl. Druhý smyk jsem vystřihnul za cílem na stopce, která byla příliš blízko. Naštěstí jsem nikoho netrefil. Někteří ale trefili stopku a pobouchali si o ni káru.

7. další nehodu jsem měl v roce 2010 opět na Slovensku při Evropském poháru. V Rohožníku je skvělý a prudký kopec. Když zde ale zaprší, dalo by se na trati skoro bruslit. Na tacháku jsem měl maximálku přes 70 km/h a začal za cílovou čárou brzdit. Trať byla ale kluzká, stopka jen pár desítek metrů a vedle ní hned traktor. Skončil jsem ve smyku a pozadu vletěl pod přední kola traktoru. Já byl OK, odnesl to jen závěs na zadní nápravě a kolečko bylo ve vzduchu. Naštěstí stačilozávěs narovnat a seřídit. Další jízdu už jsem opět jel a bylo z toho skvělé 2. místo za Lukášem Buriánem. Přezdívka Traktorista mi málem zůstala. 

8. Zatím největší nehodu jsem měl na Evropském poháru ve švýcarském Lussery-Villars v červenci 2011. V levé zatáčce byl na vnitřku kanál, já na něm skočil a skončil v balíkách. Byla to docela rána. Odnesla to kapotáž, přední náprava, ohnula se nápravnice, a ohnule se i zavěšení zadního kola. Zvlášť přední kolo vypadalo hrozně,  bylo naražené až na bok a ohnuté nahoru. Zde je pár fotek.

9. Další nehoda při sjezdech se mi "povedla" již v nové káře. Jel jsem ve Švýcarsku 3. kolo Evropského poháru a samozřejmě chtěl vyhrát, vždyť zde jel i Rino Zumbrunn. V šikaně před cílem jsem byl moc rychlý, dostal smyk a trefil zadním kolem poslední balík. Odnesla to jenom rejdová páka. Za chvíli tam ale za mnou "zaparkoval" i Rino. Rozdali jsme si to tedy až v poslední jízdě a vyšlo mi to.  Zde je video z on board kamery.

10. Říká se, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Toto rčení však nebyl můj případ. Ve Švýcarsku to byl již můj třetí závod a zatím pokaždé, když jsem tam nějaký závod jel, tak jsem v nich měl nějakou tu nehodu a 31. Mistrovství Evropy v roce 2013 ve Wittinsburgu nebylo samozřejmě výjimkou. Před poslední jízdou jsem se držel na třetím místě za Jean-Michelem Colinem, ale těsně za mnou byl i Matis Kremer. A ve sjezdech je téměř již zavedeným pravidlem to, že v poslední jízdě se zajíždějí rychlejší časy. Před tím než jsem vyjel, tak se již přede mě dostal Heiko Zumbrunn, Matis a Thomas Ritschard, takže jsem potřeboval v poslední jízdě taky zrychlit. Na mezičase jsem měl slibný čas, ale když jsem vjížděl ve vesnici do druhé zatáčky, tak jsem dostal smyk a skončil jsem v bariérách na vnitřku zatáčky. Propadl jsem se kvůli tomu až na šesté místo. Ale nebyl jsem sám, kdo v poslední jízdě skončil v bariéře. Neboť Jean-Michel to rozebral o zatáčku výše.  

Pár jezdeckých chybiček na fotkách nebo videích: /fotoalbum/nehody

 

 

Náhledy fotografií ze složky nehody

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář